S přihlédnutím k faktu, že jsem v posledních několika měsících psával pouze o takových těch krabicích s připojenými tlačítkárny, bylo mi "taktně připomenuto", že bych svou tvořivou činnost mohl směřovat i trochu odlišnými cestami, pročež zde vkládám jedno své dílko(prošlo to už mnoha úpravami) a taky bylo s postupnými úpravami věnováno několika lidem. Takže si přeberte každý sám v sobě, komu že je to dedikováno tentokrát....
###
Lehátko na schodech, kde fontány chrlí štěstí.
Vždy tři jsme my dva...
Chlapeček z Kašmíru a myška s pilinou na rtech...
rozhazují plnými hrstmi koše posečené trávy.
Růže s kapkou rosy?
* * *
Procházím se deštěm bez deštníku,
tam................. :-)
Kdo to řek, že nejsme vlci?
Vrabci zpívaj, dovolte, chci si sáhnout.......
Zvonečkem zvoním na pozdrav,
"Buď zdráv!"
Ať si.....
tři a dva jsou stále čtyři :-)
* * *
Nechceš sedět v bystřině,
když zchyluje se k ránu?
Nechceš poznat kouzlo smíchu
na chatrném prámu???
A co takhle zahrabat se v písku?
I kdyby se měl zbořit svět,
ať si...
tři a dva jsou stále čtyři :-)
A stále je co říct!
Chtěl bych úsměv,
* * *
Kakaová bábovka s nádechem štěstí...
Víme jen my,
že máš krásnej hlas,
protože.....protože...
tři a dva jsou stále čtyři :-)
* * *
Protože...
Objetí, které bylo bolí stokrát víc, než polibek, který nikdy nebude!
Růžové sny zemřely společně s ideály,
brané cvičení v duchu nostalgie,
která pláče do šálku s čerstvě namletou kávou.
Šanci maj vždy Ti druzí,
Chtěl bych... chtěl bych lítat!
A království za kafe!
Pořád tam někde U pitomejch snů???
Chci Ti zahrát smutný blues!
Já vím, Ty víš,
bejt magorem je přítěž..... a láska bolí,
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat