neděle 25. listopadu 2007

Skript na download streamů

Když jsem před pár dny psal o stahování streamů, neuvědomil jsem si problém, který s tímto může vzniknout - doba downloadingu. Původně jsem chtěl předat mplayeru argument -endpos, jenomže ten je pouze pro mencoder, takže jsem to vyřešil následujícím skriptem:

#!/bin/bash
mplayer -dumpstream -dumpfile ./out.ogg $stream-url &
sleep 1h
kill $!
#

Za $stream-url si dosadíte jen adresu streamu. Znak & na konci první řádky značí to, že proces poběží na pozadí a dá prostor jiným programům k seberealizaci. Poslední řádek(kill $!) ukončí prově probíhající proces, čímž terminuje mplayera.

pátek 23. listopadu 2007

Srovnání komprimačních programů

Tak jsem se odhodlal ke srovnání několika archivátorů. Vše bylo testováno na cca osmdesáti textových souborech; konec konců, výsledky mluví za vše :-)

Velikost puvodniho adresare - 67MB
Velikost RAR archivu - 24MB
Velikost GZIP archivu - 55MB
Velikost BZIP2 archivu - 41MB
Velikost ZIP archivu - 29MB
Velikost 7-zip archivu - 19MB
Velikost RAR(solid) archivu - 18MB

Co se týká rychlosti komprese - nejrychlejší mi přišel GZIP a BZIP2, nejpomalejší pak RAR.

Projekt TRAFIKA

Pod záštitou společnosti Brailcom již několik let běží projekt trafika(viz. http://trafika.brailcom.org). Tato služba je určena pro lidi s těžkým postižením zraku, avšak málokdo o ní ví.

Trafika má za cíl zpřístupnit handicapovaným uživatelům novinový tisk v elektronické podobě. Celý systém si může kdokoli volně vyzkoušet(samozřejmě v omezené míře). Pro úplné zpřístupnění systému je potřeba zaslat závaznou přihlášku(včetně kopie průkazu ZTP/P) na adresu společnosti Brailcom.

Mimojiné umožňuje TRAFIKA také vyhledávání v dokumentech(dle zadaných klíčových slov), zasílání upozornění na e-mail o nových titulech v periodikách, či odběru prostř. RSS feedu.

Download streamovaného audia a videa

V poslední době jsem se docela potýkal s problémem, jak uložit do souboru obsah streamů(většinou u onlinového vysílání radiostanic). Nejprve jsem se zaměřil na použití programu mimms, avšak ukládal do velmi mizerné kvality. Přestože měl stream průtok 192kbps, bitrate výsledného souboru na disku se pohyboval leckdy okolo 16kbps. Takže jsem pátral dál a dospěl jsem k velmi potěšujícímu zjištění, jímž je výborný multimediální přehrávač mplayer.
Jedinou nevýhodou, na niž jsem přišel je to, že mplayer nedokáže pracovat s asx streamy(WindowsMediaAudio), ovšem bezchybně kooperuje s ogg a mp3 :-) Syntaxe je následující:

mplayer -dumpstream -dumpfile vysledny_soubor url_adresa_streamu


Vše můžeme doplnit např. parametrem -endpos, jehož hodnotou je čas(nebo velikost) výsledného souboru - tady je pár příkladů jeho hodnot:
10 - délka souboru bude 10s
1:05 - délka souboru bude 1m a 5s
1:0:0 - délka souboru bude 1h

Velmi často nahrávám různé rozhlasové pořady, tudíž jsem si vše zautomatizoval v /etc/crontab, tím pádem se nemusím o nic starat :-)

pátek 16. listopadu 2007

Koncert duší

Napsali: Roman a Suky

"Tak hledej v srdci místo, kde to nejvíc zvonilo,
stejně se Ti stýská jen po tom, co nebylo!"


Když jsem v pátek 9.12. odjížděl na folkový víkend byl jsem plný očekávání, jaké nové lidi poznám a jaké nové zážitky prožiju. Nyní, když mám tuhle akci za sebou, můžu s klidem konstatovat, že to byla akce vskutku skvělá.
Hned po příjezdu jsem se seznámil s Vojtiu, Honzou a Katkou a zjistil, že to jsou moc milí lidé. Na následujícím folkovém koncertě jsem se poznal s dalšími a ti mé nadšení ještě zvýšili. Samotný koncert byl také skvělý a já si dosud neměl na co stěžovat. Po koncertě jsme byli po dvou skupinách dopraveni na Údolní a jelikož Jiřka, která jediná měla klíče, byla ve druhé skupině, takže jsme museli čekat před budovou, kde bylo domluvené ubytování. Nebylo to nic přijemného, neboť byla celkem zima, ale nijak zásadně to můj názor na akci nezměnilo. Večer, popřípadě noc na Údolní byla jedna z nejlepších částí akce, protože to byl ideální čas na pokecání a na seznamování. Jsem sice člověk docela nesmělý, ale cítil jsem kolem sebe takovou přátelskou atmosféru, že jsem relativně snadno překonával zábrany, ale přesto jsme byli rozdělení na několik menších skupinek, což byla sice škoda,ale ve třiceti lidech by to asi těžko šlo jinak. Následující den se trochu pokazilo počasí, což byla škoda, protože se musela zrušit plánovaná jízda na koních. Místo koní měli přijít ti, co nespali s většinou na Údolní, ale na svých kolejích. Těšil jsem se, že zase poznám nové lidi, ale k mému zklamání vytvořili jakousi uzavřenou skupinku a bavili se vesměs mezi sebou a neprojevovali zvláštní zájem o seznámení se s ostatníma. Dále mě zklamalo, že při následující návštěvě technického muzea bylo více zájemců z řad doprovodů než z řad 'nekoukavých', takže na některé z nás nezbyl nikdo, koho bychom doprovázeli. Mezi tyto osamělce jsem patřil já a holky z Mikulova, takže my, co jsme byli na akci poprvé. Já osobně jsem si při návštěvě muzea připadal docela zbytečný, jako bych tam byl někdo navíc. Po návštěvě muzea následovala večeře a potom další koncert. Nevím proč, ale s blížícím se večerem se zlepšovala i moje nálada, možná to bylo tím, že jsem měl koho doprovázet, možná tím, že se mi líbil koncert a možná tím, že jsem se už těšil na noc. Po koncertě mělo následovat jamování s Ořešáky, nicméně díky přeplněné hospodě a Fenzíkovu opařenému palci z toho nic moc nebylo a většina z nás včetně mě z hospody rychle odjela zpět na Údolní. Mé pocity byly rozpolcené, na jedné straně bylo zklamání ze zmařeného jamování a posezení u sklenky zlatavého moku(alá kofoly - vsuvka od Sukyho) a na druhé straně byla opět ta úžasná večerní přátelská atmosféra. Povídal jsem si s ostatníma a prezentoval jim obsah svého školního pouzdra, což mnohé pobavilo. Všechno bylo fajn až do doby, kdy jsem zůstal ve 'společenské místnosti' sám s Tomem Vagnerem, který se dožadoval příchodu své přítelkyně Evy. Ta původně nechtěla přijít, takže po mě Tomovi posílala vzkazy a naopkak. Všechno to byla docela sranda do doby, než Tom začal vyhrožovat sebevraždou a následně se řízl do prstu, aby dokázal, že neblafuje. Eva pak naštěstí přišla v pravou chvíli, takže k žádné tragédii nedošlo. O tomto incidentu jsem si hned promluvil s Lukášem a s Evou, která mi pak prozradila více o jejich vztahu. Následně jsem pocítil zklamání z Toma, do nějž bych nikdy předtím neřekl, že by udělal takovou hloupost, lítost k Evě, protože to má s Tomem vskutku těžké. Hlavně jsem ale cítil bezmoc, protože jsem věděl, že oba jsou v jádru dobří lidé a chtěl jsem jim pomoct, nicméně jsem nemohl dělat nic. Další den už nás čekalo jen uklízení a cesta domů, což mi na náladě moc nepřidalo, protože to znamenalo konec akce. Po rozloučení s ostatníma jsme společně se Sukym odjížděli domů a já měl opět smíšené pocity, byl jsem šťastný, protože jsem si poznal skvělé lidi a měl možnost strávit s nima víkend, ale zárověň jsem byl smutný jednak kvůli incidentu ze sobotní noci a jednak proto, že to celé končilo a já nevěděl, kdy se se svými přáteli opět shledám.

* * *

Suky
Je čtvrteční ráno, uběhl už takřka týden od počátku akce a přitom mi to připadá jako chvíle. Díky tomu, že mi počítač vypověděl poslušnost, měl jsem v posledních několika dnech velké množství času k přemýšlení nad uplynulým víkendem. To kladné už(myslím, že velmi dobře) zhodnotil Roman - na mě teď zbývají ty zápory. Předem se omlouvám, ale je mi docela špatně(po fyzické stránce), takže je možné, že některé věty nebudou dávat smysl!

Nejdřív bych měl připomínku k "rozdrobení kolektivu" na skupinky, o kterém už psal Roman(tohle se týká lidí, kteří jezdí na čundry a jim podobné akce!). Nelíbilo se mi, jak se někteří "nekoukavý" uzavírali do separovaných skupinek a myslím, že s takovou Evou, nebo holkama z Mikulova neprohodili ani slovo, což je podle mě velká škoda. Už jen proto, že tohle byla jejich první akce a my bychom jim měli pomáhat s adaptací, ne je přehlížet! Tady bych chtěl poděkovat jmenovitě Vojtovi a oběma Tomášům za skvělý přístup!

Co se týče Jiřčina hodnocení sobotního večeru; ve většině věcí s ní naprosto souhlasím, ale co jsem se tak nějak bavil(nezávisle na sobě) s několika lidma, byl tam na ně až moc velký hluk a přiznejme si, byly tam docela dost velké zmatky.

Abych jenom nekritizoval(jak je mým zvykem), dávám tady jednu nabídku týkající se nahrávek z koncertů, sobotního dopoledního posezení s Jirkou & spol. a několik nahrávek z večerní hospody. Vše už mám roztříděno - možná ještě jednotlivé stopy rozstříhám, aby byla každá písnička zvlášť(uvidíme). Čekám jen, až budu mít zpátky PC, což bude při troše štěstí dnes odpoledne :-).

Závěrem bych chtěl napsat ještě jednu věc, ,kterou pochopí tak dva/tři lidé - pro ně je taky určena; Je možné, že jsem udělal nějakou hloupost, ale toho, zač bych se neomluvil NELITUJU!.

Takže se zlatíčka mějte všichni moc skvěle, dávejte na sebe pozor a doufám, že se s vámi co nejdříve potkám.....

Jinak, myslím, že by bylo dobré, kdyby se k akci každý nějak vyjádřil tak, aby měli všichni nějakou rámcovou představu o pocitech ostatních, ale to už je na zvážení jednotlivců!

* * *

Suky: sukany@braillnet.cz; dockmaster9@gmail.com
Roman: R0manStepanek@seznam.cz
V Romanově mailu je úmyslně nula na místo O.

úterý 6. listopadu 2007

Ubuntu 7.10

TENTO ČLÁNEK NAPSAL standapl

Před necelými dvěma týdny vyšla nová verze oblíbené distribuce Ubuntu Linux, verze 7.10. Verze je značena podle roku a měsíce kdy vychází, předchozí verze nesla označení 7.04. Proč píši zrovna o této verzi Ubuntu? Pro české uživatele je verzí přelomovou -

obsahuje totiž nejen odečítač obrazovky jménem Orca, ale také hlasový syntezátor eSpeak, který konečně obsahuje český hlas. Předchozí verze Ubuntu již odečítač Orca a eSpeak obsahovaly, ale chyběla česká hlasová syntéza.

O operačním systému Linux jste již určitě slyšeli - vyznačuje se vyšší spolehlivostí než systémy Windows a celý systém je zdarma. Celý operační systém je postaven kolem jádra, které mu dalo jméno. Linux se tedy jmenuje pouze jádro, to co je postaveno kolem může mít různé podoby a verze. Těm pak říkají linuxáci “distribuce”.

Vidící lidé si mohou zvolit z řady distribucí - Debian, Fedora, SuSE, Mandriva a další. Pro nás byl vlastně donedávna jedinou alternativou Debian, kde byla ozvučena jen konzole a editor Emacs, ve kterém se však dá dělat spousta věcí včetně psaní mailů a brouzdání po Internetu a spouštění příkazů z vlastního emacsovského příkazového řádku.

Nyní pro nás s příchodem Ubuntu 7.10 nastává zlom - můžeme používat grafické prostředí nazvané Gnome. Pracovat se dá zatím se základními programy, ale jejich počet poroste s každým novým vydáním odečítače Orca a také s každou novou verzí Ubuntu. Těch programů ale není málo. Jejich výčet najdete na webu odečítače Orca. Odkaz na jeho domovskou stránku najdete na konci článku.

Ubuntu se dá z Internetu stáhnout jako živé CD, což znamená že si tuto distribuci Linuxu můžete vyzkoušet bez instalace na pevný disk. Provoz živého cédéčka vám nijak nepozmění soubory a složky na disku, pokud si to sami nebudete přát. Odkaz na stažení živého CD najdete také v sekci “odkazy” na konci článku. Stáhnete si obraz CD - bude mít koncovku iso. Ten pak vypalte třeba na přepisovatelné CD, restartujte počítač a můžete zkoušet.

V tomto článku jen stručně popíši grafické prostředí Gnome a základy práce v něm. Zájemci o hlubší studium operačního systému Linux si jistě stáhnou knihu “Linux - dokumentační projekt 3″. Odkaz bude umístěn na konci článku v sekci “Odkazy”.

Jak nastartovat živé CD.

Budu dále předpokládat, že máte CD staženo a vypáleno. Vložte je tedy do DVD mechaniky a restartujte počítač. Aby systém z toh CD nastartoval, musíte mít v BIOSu povoleno startování systému z CD/DVD mechaniky. Pokud tomu tak není, požádejte o pomoc vidícího, aby vám to startování v BIOSu správně nastavil. Procesu startování počítače se říká taky “bootování” nebo zkráceně “boot”.

Živé CD je vyráběno primárně pro vidící lidi, proto si musíte jeho start trošku přizpůsobit. To musíte udělat při startu počítače. Když se CD začne při startu počítače otáčet v mechanice, mačkejte třeba šipku nahoru nebo jinou klávesu, která nic nenapíše do příkazového řádku. Tím zabráníte automatickému spuštění systému a můžete nastavit parametry, kterými se pak bude start Ubuntu řídit. Jak poznáte že se vám povedlo automatické spouštění živého CD zastavit? CD se přestane otáčet na delší dobu než pět sekund.

Při automatickém spouštění se na tuto dobu zastaví a pak ve startu automaticky pokračuje.

Jakmile se tedy spouštění Ubuntu zastaví, stiskněte klávesu F2, to je výběr jazyka. Jako výchozí je nastavena angličtina. Stiskněte pětkrát šipku nahoru a pak klávesou Enter volbu potvrďte. Tím nastavíte jazyk na češtinu. F3 je nastavení klávesnice, ta je hned nastavena na českou. Pro slabozraké není bez zajímavosti klávesa F4, pod níž je skryto nastavení rozlišení obrazovky.

Pak přijde na řadu klávesa F5, pod níž se skrývá nastavení zpřístupnění. Stiskněte třikrát šipku dolů a odentrujte. Tím nastavíte systém tak, aby automaticky spustil odečítač Orca. Pak ještě jednou stiskněte Enter a systém se začne spouštět.

To poznáte samozřejmě podle toho že se roztočilo CD. Nějakou chvíli to bude trvat. Pak zazní znělka vítající vás do Ubuntu a po další chvilce čekání se ozve i český hlas. Po další maličké chvilce čekání se objeví okno nastavení odečítače Orca.

V něm můžete nastavit řadu věcí včetně klávesových zkratek. Tady doporučuji abyste si prošli všechny karty nastavení odečítače. Nastavení uložte a zavřete okno “Orca Preferences”.

Do nastavení se kdykoli můžete vrátit pomocí zkratky Insert + mezerník. Odečítač Orca můžete ukončit pomocí zkratky Insert + Q - ale proč byste to dělali, že? Přece chcete mít prostředí Gnome ozvučeno.

Po uložení nastavení odečítače můžete začít pracovat v prostředí Gnome. Vizuálně se podobá prostředí Windows a pracuje se v něm velice podobným způsobem, jen zkratky které používá jsou jiné. Některé z nich si popíšeme. Vycházím ze zkratek, které byly nastaveny bezprostředně po nainstalování systému Ubuntu 7.10. Tabulátor budu ve zkratkách nazývat jen “tab”.

Alt + F1 - hlavní nabídka, podobná nabídce Start.

Alt + F2 - dialogové okno “Spustit” - funguje podobně
jako stejnojmenný dialog ve Windows. Tento dialog
hodně používám pro spuštění programů - nechce se mi
je vyhledávat v hlavní nabídce.

F1 - spustit prohlížeč nápovědy. V klávesových zkratkách
je tato zkratka uvedena jako x0f5. Je dobré ji
změnit na něco jiného, jinak se nedostanete do
režimu klávesové nápovědy Orcy.

Po pravdě řečeno
jsem zkratku pro nápovědu zcela zrušil.
Ctrl + Alt + Delete - odhlásit se
Ctrl + Alt + L - zamknout obrazovku

Print Screen - zachytit obrazovku. Stejná funkce je i ve Windows -
obsah celé obrazovky bude uložen do schránky.

Alt + Print Screen - zachytit okno. Do schránky uloží obrázek okna,
ve kterém je momentálně kurzor.

Alt + mezerník - anbídka okna

Alt + F10 - maximalizovat okno

Alt + F5 - demaximalizovat okno

Alt + F4 - zavřít okno

Alt + F7 - přesunout okno

Alt + F8 - změnit velikost okna

Alt + F9 - minimalizovat okno

Alt tabulátor - přepínání mezi okny s pomocným oknem

Alt + F6 - přepínání mezi okny aplikace s pomocným oknem

Ctrl + Alt + tab - přepínání mezi panely a pracovní plochou
s pomocným oknem

Alt + Escape - přepínat mezi okny okamžitě

Ctrl + Alt + Escape - přepínání mezi panely a pracovní plochou okamžitě

Ctrl + Alt + D - minimalizovat všechna okna
a aktivovat pracovní plochu

Ctrl + alt + vlevo - přepnout na plochu vlevo

Ctrl + alt + vpravo - přepnout na plochu vpravo

Ctrl + alt + nahoru - přepnout na plochu nad aktuální plochou

Ctrl + alt + dolů - přepnout na plochu pod aktuální plochou

Alt + Enter - vlastnosti souboru

Prostředí Gnome.

Je to prostředí podobné tomu operačního systému Windows. Práce je tady podobná, jen ty klávesové zkratky jsou trošku jiné. Na rozdíl od Windows má Gnome dva panely místo jednoho hlavního panelu. Jeden je na obrazovce nahoře a druhý dole. Oba panely mají svou funkci. My si popíšeme co obsahují:

Horní panel.

- hlavní nabídka, se kterou se pracuje stejně jako s nabídkou Start
ve Windows
- ikony pro spuštění programů - tady internetového prohlížeče Firefox,
e-mailového klienta Evolution a nápovědy
- systémová část panelu - v ní se podobně jako u Windows zobrazují
nejrůznější informace
- ikona “Zobrazit položku vyhledávání”
- síť
- ovládání hlasitosti
- hodiny
- odhlášení nebo vypnutí systému

Dolní panel.

- ikona pro minimalizaci oken a zobrazení pracovní plochy
- úlohová lišta
- přepínač pracovních ploch
- koš

Panely je možné přesouvat, měnit jejich velikost, přidávat na ně nové ikony nebo takzvané aplety nebo je ubírat - to je ale spíše věc pro slabozraké uživatele. Například já mám oba panely dole, protože ještě něco málo na monitoru vidím a mohu s nimi při jejich zvětšení chviličku pracovat, než se mi unaví oči. Na adrese http://standapl.ic.cz najdete například snímek editoru gedit s otevřeným článkem a jak jsem si upravil horní a dolní panel.

Mezi panely je zobrazena pracovní plocha, na kterou můžete přidávat ikony zástupců tak jako ve Windows. Pokud jste zvyklí stahovat vše na plochu, můžete tak činit taky tady - případně můžete mít na ploše i různé dokumenty, i když pro ně je určena jiná složka.

Práce v prostředí Gnome

Ta je podobná jako ve Windows. Programy (všimněte si že v Linuxu se nehovoří o aplikacích) spustíte z hlavní nabídky nebo z dialogu Spustit, případně z emulátoru terminálu, který najdete taky v hlavní nabídce. Programy se zavírají stejně jako ve Windows stiskem zkratky Alt + F4.

Ve většině programů najdete stejné nebo podobné klávesové zkratky jako u windowsích alternativ. Práce se schránkou je stejná skoro všude, většinou také funguje Ctrl + Z pro akci zpět, Ctrl + A pro výběr všech položek. Jiné ale bývají zkratky pro hledání a nahrazení textu. Do nabídky, které ve Windows říkáme “aplikační”, se dostanete pomocí klávesy F10, tedy nikoli pouhým stiskem levého Altu.

Dalším rozdílem je funkce pravého Altu - ten je v Linuxu využíván pro psaní alternativních znaků jako ve Windows, ale nelze jej využít pro klávesové zkratky. I když i tohle jde nastavit. Klávesy Win nemají v Gnome a v Linuxu obecně žádnou funkci, pokud to nenastavíte jinak. Klávesa kterou označujeme jako “Menu” má stejnou funkci - jejím stiskem ve většině programů vyvoláte kontextovou nabídku.

Na práci se soubory můžete využít program Nautilus. Dostanete se k němu tak, že stisknete zkratku Alt + F1 a po něm šipku vpravo. Hned první na stisk šipky dolů najdete příkaz “Domovská složka”, což je něco podobného jako Documents and Settings ve Windows. Když ten příkaz odentrujete, zobrazí se vám váš domovský adresář. Máte tady vše co potřebujete - dokumenty, hudbu, obrázky a tak dále. Nautilus je podobný Tomuto počítači jak jej znáte z Windows. Proti Windows XP je rozdílná zkratka pro návrat do nadřazené složky - tady se používá zkratka Alt + šipka nahoru. Stejnou zkratku ovšem využijí v Tomto počítači majitelé Windows Vista. Skryté soubory a adresáře se označují tečkou na začátku názvu a normálně se nezobrazují. - například soubor .emacs je skrytý soubor s nastavením editoru Emacs. Zobrazení skrytých souborů a složek musíte povolit v nastavení Nautila a také v jeho nabídce “Zobrazit”, případně klávesovou zkratkou Ctrl + H.

O textovém editoru “gedit” není potřeba moc psát, práce v něm je podobná jako ve kterémkoli editoru ve Windows. Tento textový editor umí otvírat a taky soubory s různým kódováním, což uživatelé Windows jistě ocení. Tato kódování si můžete do otvíracího a ukládacího dialogu přidat nebo nepotřebná odebrat. Otvírání a ukládání souborů s různým kódováním je velice cenná, protože celý systém používá kódování UTF-8 a ve windowsích programech byste soubory vytvořené v UTF-8 přečetli jen s obtížemi. Tento článek například píši celý v tomto editoru a je kódován ve windows-1250 bez jakékoli konverze, i když již mám nainstalován program konwert, který mi dokáže textové soubory bez problémů zkonvertovat.

Práce ve Firefoxu je podobná jako u Internet Exploreru, Evolution je podobný Outlooku z kancelářského balíku Microsoft Office.

Tolik ve stručnosti o prostředí Gnome. Další věci si můžete vyzkoušet sami - práce v Gnome je velice jednoduchá.

Odečítač Orca

Zatím je to jednoduchý odečítač, ale tak jako ostatní open source projekty se vyvíjí. Při prvním spuštění se objeví jeho hlavní okno a konfigurační dialog. Ten můžete vyvolat zkratkou Insert + mezerník, když bude hlavní okno Orcy skryto, protože není potřebné.

Dále budu klávesu Insert označovat jako klávesu “Orca”. Takto je ostatně označena i v přehledu klávesových zkratek.

Orca obsahuje jako Jaws režim klávesové nápovědy. V něm můžete mačkat klávesové zkratky a dozvíte se co dělají. Pro různé programy může jedna a táž zkratka znamenat různé akce. Orca tomuto režimu říká “Learn mode”. Tento režim opustíte klávesou Escape.

Hodně klávesových zkratek najdete na numerickém bloku - zejména zkratky pro prohlížení nejrůznějších oken, kde normálně Orca nemluví. Takto si můžete prohlédnout třeba dialog “Vlastnosti”.

num. 1 - posun na předchozí znak

num. 2 - přečte aktuální znak

num. 3 - posun na následující znak

num. 4 - posun na předchozí slovo

num. 5 - přečte aktuální slovo

num. 6 - posun na následující slovo

num. 7 - posun na předchozí řádek

num. 8 - přečte aktuální řádek

num. 9 - posun na další řádek

num. plus - přečtení celého dokumentu

num. lomítko - levý klik

num. hvězdička - pravý klik

num. čárka - dialog Orca find neboli hledání Orca

num. Enter - kde jsem - přečte aktuální prvek včetně horké klávesy

num. minus - vstup do prohlížecího režimu a jeho opuštění.

Není potřeba v dialogu “Vlastnosti”,
kde se zapne automaticky.

Orca + mezerník - globální nastavení odečítače Orca

Orca + Ctrl + mezerník - konfigurace odečítače Orca pro program
v němž právě pracujete

Informace k Ubuntu.

Wikipedie.

Existuje také wikipedie o Ubuntu v angličtině a v češtině. Je na ní mnoho rad a návodů, jak rozchodit na Linuxu nestandardní hardware a také rady pro začínající uživatele Ubuntu.

E-mailová Konference.

Na serveru lists.ubuntu.cz se můžete přihlásit do e-mailové konferenci, ve které můžete diskutovat o Ubuntu. Nebojte, množství mailů v ní není. A taky vám nikdo neutrhne hlavu když něco nebudete vědět.

Na adrese
http://lists.ubuntu.cz/mailman/listinfo/ubuntu

se můžete přihlásit nebo naopak odhlásit členství v konferenci. Je to mailman jako na Braillnetu, takže s ním problémy mít nebudete. Případně pro přihlášení nebo odhlášení použijte adresu ubuntu-request@lists.ubuntu.cz - zbytek je stejný jako na Braillnetu.

Diskuse na Jabberu.

Také můžete diskutovat na jabber serverech o Ubuntu - a to hned na dvou českých. Adresy místností jsou ubuntu@chat.linjab.net a ubuntu.conf.netlab.cz.

Závěr.

Živé CD Ubuntu 7.10 může být vaším pomocníkem na počítači, na kterém není hlasová podpora nebo na počítači, na kterém spadl systém a potřebujete zachránit nějaká data. S tímto cédéčkem můžete pracovat také na počítači, na kterém není nainstalován žádný operační systém - přece jen obsahuje plnohodnotný systém Linux, který vám umožní pracovat skoro tak, jako kdyby byl nainstalován na pevném disku.

Mějte na paměti, že Linux nedodává žádná firma a je zcela zdarma, což je velká výhoda. Při problémech s ním se ale můžete obrátit na konferenci uzivatele na serveru freebsoft.org.

Budete-li mít zájem, mohu v některém dalším Disku popsat instalaci Linuxu ze živého cédéčka na pevný disk a případně ještě více. Ta ovšem vyžaduje hlubší znalosti fungování počítače a hlavně principy dělení pevného disku, proto se do instalace nemohou pustit uživatelé, kteří tyto znalosti nemají. Mohli by si zcela smazat operační systém Windows, a to by byla škoda. Oba systémy se hezky doplňují, i když to někteří “tvrdí” zastánci obou systémů velice neradi slyší.

Stanislav Plachý

Odkazy:

Domovská stránka distribuce Ubuntu (anglicky):
http://www.ubuntu.com

Anglická wikipedie o Ubuntu:
https://wiki.ubuntu.com

Stránky o Ubuntu v češtině:
http://www.ubuntu.cz

Česká wikipedie o Ubuntu:
https://wiki.ubuntu.cz

Stažení Ubuntu 7.10:

Intel - architektura i386:
http://releases.ubuntu.com/7.10/ubuntu-7.10-desktop-i386.iso

AMD - architektura AMD64:
http://releases.ubuntu.com/7.10/ubuntu-7.10-desktop-amd64.iso

Linux - dokumentační projekt - třetí vydání:
standapl.ic.cz/stazeni/ldp3.pdf

pondělí 5. listopadu 2007

Chcete lepší hlas? = NO PROBLEMO :-)

Dneska stručně:
1. Nainstalujte
festival
festival-czech
festival-freebsoft-utils
festvox-czech-ph

Do souboru /etc/festival.scm zadejte

;; Any site-wide Festival initialization can be added to this file.
;; It is marked as a configuration file, so your changes will be saved
;; across upgrades of the Festival package.
(require 'speech-dispatcher)
(require 'czech)
(require 'czech-unisyn)
(require 'nopauses)
(set! inhibit-initial-pauses t)
(voice_czech_ph)
(set! voice_default 'voice_czech_ph)

A nyní ještě v souboru /etc/init.d/festival zakomentujte(někde na začátku souboru) řádku exit 0, je tam dokonce napsané zhruba to, že je nutno následující řádku zakomentovat, chcete-li festival spouštět při startu stroje.

S festivalem pracuje korektně speech-dispatcher, takže jej nakonfigurujte - /etc/speech-dispatcher/speechd.conf.

POZNÁMKA: Je nutno mít zaveden funkční sox - viz. minulý článek.

Konfliknost programu SoX

Ve zkratce, program SoX slouží ke konverzi mnoha zvukových formátů, ale to není zas až tak důležité jako spíš to, že je využíván řečovým systémem festival. Bohužel, stabilní verze tohoto programu se nechová korektně a dochází u ní k některým dosti závažným problémům. Proto je dobré buďto udělat downgrade, nebo použít unstable verzi. Unststable SoX 14.0.0-5 naleznete na http://packages.debian.org/sid/sox

neděle 4. listopadu 2007

Jak na stránkování?

Někdy se člověku může stát, že při instalaci systému nesprávně odhadl velikost odkládacího prostoru(v horším případě žádný nevytvořil), pro takový případ existují dvě alternativy, které se však nikterak nevylučují a je možno je používat současně.

Jako odkládací prostor může operační systém Linux používat jak samostatný soubor na disku, nebo samostatný diskový oddíl.

1. Použití "stránkovacího souboru"
Nejprve musíme vytvořit nějaký diskový soubor, pro který alokujeme patřičný počet bloků. Např. chceme-li vytvořit stránkovací soubor o velikosti 1GB, přičemž tento soubor se bude nacházet na /swap, použijeme následující příkaz
dd if=/dev/zero of=/swap count=32000 bs=32000
* Jednoduchou pomůckou může být 32^2 = 1024 = 1GB.

Za podrobnější rozbor však příkaz dd opravdu stojí, neboť jej můžeme použít např. při zálohování "surového" disku(včetně tabulky rozdělení apod. Jedná se o opravdu velmi mocný nástroj!
if=/dev/zero - čte ze zařízení /dev/zero -> jedná se o tzv. nulový generátor, který generuje pouze číslo 0. Mohlo by se zdát, že se jedná o zbytečnost, nicméně, chceme-li vytvořit soubor o určité velikosti, může nám výborně posloužit.
of=/swap -> určuje, že se bude zapisovat do souboru /swap
bs=32000 a count=32000 určují velikost výstupního souboru.

To ovšem ani zdaleka nestačí. Nyní musíme systému říct, že tento soubor je potenciálním swapovacím souborem, což učiníme následovně
mkswap /swap
A příkazem swapon /swap se začne daný soubor používat pro stránkování. Vše lze samozřejmě zautomatizovat přidáním následující řádky do /etc/fstab
/swap none swap sw 0 0
Při startu počítače se totiž vykoná swapon -a, který připojí všechny stránkovací soubory uvedené v /etc/fstab.


2. Použití diskové oblasti
Chceme-li pro odkládání používat určitou oblast disku(doporučuji), vytvořte ji pomocí programu cfdisk(je velmi intuitivní) a restartujte počítač.

POZNÁMKA: Je zcela jedno, jestli pro odkládání použijete primární, nebo logický oddíl(v principu mezi nimi není žádný rozdíl), ovšem ovšem v rámci jakýchsi konvencí bych doporučil použít oddíl logický. Takže, máme-li odkládací oddíl na prvním logickém oddílu prvního IDE disku, bude reprezentován /dev/hda5(u SCSII disku by se jednalo o /dev/sda5).

Zbytek procedury je velmi podobný prvnímu řešení, proto pouze vypíšu příkazy
mkswap /dev/hda5
swapon /dev/hda5

A do /etc/fstab:
/dev/hda5 none swap sw 0 0


Takže, tohle je pro tentokrát asi vše :-)

sobota 3. listopadu 2007

Záloha a obnova systému = NO PROBLEMO

Narozdíl od majoritních Windows, ve kterých je otázka zálohování systému řešena přemrštěně drahými externími aplikacemi, Linux se může pochlubit několik desítek let starým archivovacím programem tar, který vše vyřeší.

Jak na to?
První věcí, kterou bychom před samotným procesem zálohování měli zkontrolovat je fakt, že systém běží tak jak má, v opačném případě by totiž nemuselo být ideální obnovovat OS do tohoto stavu. Zjistíme-li, že je vše v pořádku odpojíme všechny namountované souborové systémy, k čemuž slouží příkaz mount -a -f, kde parametr -a indikuje, že se mají odpojit všechny připojené filesystems a parametr -f(force) značí násilné odpojení. Běží-li Vám na stroji servery pro sdílení souborů(FTP), je dobré zastavit jejich činnost + do /etc/motd napsat něco ve smyslu "Právě probíhá údržba systému". Místo /etc/motd můžete použít libovolný konf. soubor, v němž se nachází uvítací hlášení serveru(systému).

Nyní zadáme systému následující požadavek:
tar -c -p -z -f /backup.tgz --exclude=/lost+found --exclude=/proc --exclude=/sys --exclude=/mnt --exclude=/media --exclude=/backup.tgz /
Tento příkaz se postará o vlastní proces zálohování. Soubor zálohy naleznete pak v kořenovém adresáři jako backup.tgz.

Jak obnovit?
tar xvpz --same-owner -f backup.tgz -C /
mkdir /proc
mkdir /lost+found
mkdir /mnt
mkdir /sys
mkdir /media


Jak si usnadnit práci?
Zálohujete-li svá data častěji a nechtějí se vám zadávat výše popisované příkazy, je zde ještě jedna možnost - démon cron. Jedná se o službu, která zajišťuje provádění naplánovaných příkazů. Řekněme, že v domovském adresáři superuživatele máme podadresář scripts, který obsahuje zaloha.sh a obnova.sh a že chceme zálohovat každé úterý, čtvrtek a sobotu ve 23:00. Připišme tedy následující řádek do
/etc/crontab
0 23 * * 2,4,6 root sh /root/scripts/zaloha.sh

Syntaxe tohoto souboru zasluhuje trošku podrobnější rozbor. Řádka je rozdělena na sedm úseků oddělených mezerami. Stojí-li na místě nějakého z úseků hvězdička, znamená to, že jej vynecháváme(každý - pozor na hvězdičky na místě minut, může vám to udělat pořádnou paseku v systému).
A zde je seznam hodnot, jak za sebou následují:
1 minuta
2 hodina
3 den v měsíci
4 měsíc
5 den v týdnu(neděle = 0, pondělí = 1.... sobota = 6)
6 jméno uživatele, pod kterým bude vykonán daný úkon
7 Program, který bude vykonán(zde již může být libovolný počet mezer)

Log Speech-Dispatcheru je neúměrně velký?

Speech-Dispatcher má docela velké potíže s vícejádrovými a víceprocesorovými stroji, proto je nutno učinit několik opatření;
1. V konfiguračním souboru dispatcheru (/etc/speech-dispatcher/speechd.conf) zvýšit hodnotu proměné LogLevel na 5.
2. Nastavit rotaci logů. Pokud existuje /etc/logrotate.d/speech-dispatcher, nemusíte se o nic starat. V opačném případě se řiďte syntaxí s ostatních souborů v tomto adresáři.

V takovém případě se ovšem dispatcherův log neutěšeně plní, data stále přibývají a přibývají, takže se můžete setkat s případem(u mě nastal po dvou dnech), že /var/log/speech-dispatcher/speech-dispatcher.log bude zabírat přibližně 1GB, což je docela hodně neúnosná hodnota. Naskýtají se zde dvě řešení tohoto problému:
1. Čas od času vymažeme obsah logu(můžeme zautomatizovat třeba cronem), ale je zde podmínka, že soubor nesmí být odstraněn a znovu vytvořen(pokud běží dispatcher).
2. Nasměrovat dispatcherův log do černé díry, tj. nastavit proměnou LogFile na "/dev/null". Tato volba je(co se týče ušetření práce) nejadekvátnější, jenomže nastanou-li s SD nějaké potíže, nemáme o jeho činnosti žádný záznam.

čtvrtek 1. listopadu 2007

Henry James - Co všechno věděla Maisie

Rozhlasová hra podle předlohy stejnojmenného románu. Podle mě se jedná o velmi působivé dílo pojednávající o bezohlednosti lidského ducha. Příběh vypráví o mladé dívce(Maisie) a o jejím vztahu k rodičům a k jejich stále se obměňujícím partnerům.

Adekvátní blindfriendly aplikace

Dobrý večer,
dnes bych napsal něco o blindfriendly aplikacích, které se mi velmi osvědčily

E-mailový klient
Evolution - Plně ozvučená aplikace, jen čtení příchozích zpráv se v současné době musí provádět prostřednictvím virtuálního kurzoru.

Jednoduchý textový editor
GEdit
- Gedit mj. podporuje i velkou řadu kódování včetně windows-1250, utf-8, nebo iso8859-2.

Kancelářský balík
OpenOffice
- OpenOffice je dostupný na velmi konfortní úrovni a co je hlavní, vše je dobře ovladatelné z klávesnice.

IM
Gajim
- Velmi flexibilní a rychlý Jabber klient - plně ozvučený.

Textový editor
Emacs
- Přestože je Emacs již hodně "starou" aplikací, stále patří k těm nejkvalitnějším programům, které kdy byly vytvořeny. Mimo jiné umí pracovat s elektronickou poštou, webovými stránkami a mnohým dalším. Dalo by se říci, že Emacs je malý operační systém.

Orca, chcete znát aktuální datum a čas?

Editujte ~/.orca/orca-customizations.py(neexistuje-li, vytvořte) a vložte následující řádky:

import orca.input_event
import orca.keybindings
import orca.orca
import orca.speech
import orca.braille
import re

myKeyBindings = orca.keybindings.KeyBindings()

def sayTime(script, inputEvent=None):
import time
message = time.strftime("%a, %d %b %Y %H:%M:%S", time.localtime())
orca.speech.speak(message)
orca.braille.displayMessage(message)
return True

sayTimeHandler = orca.input_event.InputEventHandler(
sayTime,
"Presents the time.")

myKeyBindings.add(orca.keybindings.KeyBinding(
"d",
1 << orca.settings.MODIFIER_ORCA,
1 << orca.settings.MODIFIER_ORCA,
sayTimeHandler))

orca.settings.keyBindingsMap["default"] = myKeyBindings


Nyní uložte a restartujte orca. Pomocí kombinace Orca(Insert)+D přečtete aktuální datum a čas.

Starší záznamy

Některé starší články naleznete na
http://www.sousqui.blog.cz

Podyjí - Čundr po Znojmě a jeho okolí

01Ve dnech 27 - 30.9. 2007 se již potřetí uskutečnil čundr několika mladých zrakově postižených a jejich vidících vrstevníků. Cílem takových to akcí je jednak pomoci nevidomým integrovat se do společnosti, jednak vidět se po leckdy i dlouhé době s přáteli a třebas se i pobavit.

Tentokrát jsme zavítali za krásami jihomoravského Znojma, kde jsme se takříkajíc oprostili od tíhy reálného světa a na pár dní tu byl celý svět jen pro nás.

Ubytování jsme měli zajištěno v prostorách znojemského DDM, kde jsme několika psychosociálními hrami strávili čtvrteční večer a de facto i páteční dopoledne, kdy jsme v rámci fiktivních dvojic(posléze celého kolektivu) předstupovali před dvě milé osůbky, které se velkoryse nabídly věnovat některému z projektů lukrativní hotovost :-) Vrcholem dopoledne bylo založení občanského sdružení přátel EHP(erotické, hmatové publikace). Pak už jsme vyrazili za krásami města!

02

Ještě předtím, než jsme se obšťastnili strhující a hlavně sugestivní prohlídkou podzemí, šli jsme se posilnit do hospůdky Na Věčnosti - oblíbeným to místem tamějšího folkového zpěváka Záviše :-) Po výše již zmiňované prohlídce podzemí jsme se ve zbytku odpoledne šťastně procházeli a obdivovali zdejší památky.

Sobota se nesla ve znamení turistiky, jež byla protknutá dvěma velmi povedenými hrami.

03

První z nich spočívala v tom, že jsme byli všichni nekompromisně postaveni před natažené lano, které držela Katka. Našim úkolem bylo dostat se přes něj jakýmkoli možným/nemožným způsobem tak, abychom přitom toto lano nepodlezli. Vzhledem k tomu, že provaz byl natažen ve výši cirka 150cm, překročení, ani přeskočení bylo jednoznačně vyloučeno.

Nakonec jsme se tedy shodli na tom, že nejrozumější bude, abychom vždy jednoho z nás přes lano jaksi přehodili(přenesli) na druhou stranu. Vyrojili se sice nějaké pochybnosti nad tím, jak to vlastně bude s tím posledním, ale i tuhle krušnou překážku jsme nakonec zdárně překonali a všichni se octli na vytoužené straně.

04

Nebyl však všem slastným útrapám konec :-) Holky si pro nás připravili ještě jednu hru, která byla dle mého názoru pro všechny zúčastněné nadmíru přínosná. Jednalo se o to, že jsme si stoupli do jedné řady(vidící zavázali oči) a do ruky vyfasovali provaz(opět). Nyní jsme ze svého středu zvolili dvě(Katku a Ádu), které stáli na začátku a konci našeho průvodu a pouze ony dvě na nás mohly mluvit a upozorňovat nás na zrádný terén. Ti z nás, kteří náhodou promluvili dostali povětšinou klackem přes nohy :-) Tak jsme si prošli trnitým houštím, několika loužemi, by dokonce i překročili dřevěnou lavičku.

Další částí programu byla návštěva krytého bazénu, kde jsme se mohly všichni dosytosti vydovádět - a taky, že jsme to s iniciativou a horlivostí udělali :-)
Zlatým hřebem dne se stalo posezení v čajovně. V té době už na mě pomalu začal doléhat smutek, pomalu jsem si začal říkat "Sakra, není možné, že to tak rychle uteklo", ale čas(stejně jako láska) je obchodník, který své investice nepřijímá zpět :-( Poslední hru, v níž jsme měli každému z ostatních vyjádřit(neverbálně) naše city jsem vnímal jako skrze zamlžené okno... Uvědomil jsem si, že i kdyby nikde jinde, tady jsou lidé, kteří mě mají rádi, pro které nejsem jen bezvýznamným údajem ve statistice. Strašně mě mrzí, že nadevše nadřazený "pán veškerého tvorstva" neumí dát najevo své pocity, přitom je to ta nejběžnější věc, jaká vůbec může být!

Nedělní(a zároveň) poslední dopoledne se kvapem krátilo v duchu luštění tajenky, pobíhání po městě, výstupem na radniční věž, symbolickým obědem(já jsem nebyl schopný sníst ani sousto), rozloučení s mikulovskými přáteli, rozloučení s.......

Chtěl bych teď poděkovat Vám všem za to, že jste a za to, že VÁS MÁM RÁD!!!!!

Pevně doufám, že tohle nebyla naše poslední společná akce, protože potom by svět přišel o něco, co narozdíl od zpousty banalit mělo smysl!

Krásy rodné Moravy???

Každému jednotlivci se s tímto pojmem asociuje něco zcela odlišného. Někomu se zjeví monumentální barokní stavba, někomu chata z neotesaných borových klád, jinému třeba příroda.

Můj názor se však těmto představám poněkud vymyká. Už jen proto, že krása je pro mě něco stálého, posilujícího a hlavně komplexního. Stejně tak, jako kus mramoru odštípnutý ze symetrické krychle není Morava bez Čech ničím. Ale mám-li mluvit o krásách Moravy, dobře tedy. Zbožňuju krásu duší svých nejbližších, miluju osamocená zákoutí přírody, kde mohu nerušeně přemýšlet. Na druhou stranu jsem okouzlen třebas i putykou toho nejhoršího ražení, protože mi je spjata s určitým okamžikem, určitou událostí, určitými lidmi.

Upřednostňuju spíše spirituální krásy. Ty, které nejsou zničitelné lidskou rukou, či neúprosným časem. Já vím, že touto úvahou hodně překračuji rámec tématu, ale k jejímu pochopení bych rád uvedl příhodu starou teprve několik desítek hodin.

* * *

S několika přáteli jsem byl na čundru ve Znojmě a jeho okolí. Mimo jiné jsme samozřejmě neopomněli navštívit řadu tamějších památek a kulturních míst jako třeba podzemí. Nemohu říct, že by se mi vyloženě nelíbilo, ale daleko více, než samotná prohlídka mě uchvátil výklad starce, který o těchto pochmurných zákoutích hovořil něžně až láskyplně a pod doteky mužova hlasu se místo rázem změnilo, dostalo nový rozměr. Myslím, že celé své uvažování nad tématem krása bych mohl shrnout do jedné myšlenky. Není důležité, kde krásu objevíme, nýbrž to, jak nám je servírována a hlavně s kým ji můžeme sdílet.

Máme pomáhat druhým zemřít na jejich žádost?

Rozřešením této otázky se zabývalo již mnoho myslitelů naší doby, avšak ke konečné odpovědi - ano, či ne se nedobral žádný. Podle mého názoru je striktní zastávání jednoho nebo druhého čirý nesmysl, protože stejně tak, jako svět není černobílý, není ani jasná odpověď na problematiku eutanazie.

Sám za sebe bych řekl stoprocentně ano, poněvadž představa nekonečného a protahovaného utrpení je pro mě něčím nepřípustným.

Rozebereme-li však tuto problematiku všestranně, dojdeme i k jejím stinným stránkám. Ziskuchtiví příbuzní a fakt, že ČR je kosmopolitně řazena mezi země s vhodnými podmínkami pro růst korupce by mohly být potencionálními důvody, proč eutanazii nezlegalizovat. Dalším negativem je postoj nábožensky založených lidí, jakožto nekompromisních zastánců života coby božského daru, který se má prožít za každou cenu až do úplného konce.

Otázkou, která s "asistovanou smrtí" velmi úzce souvisí je, jak vlastně přesně určit kdy je eutanazie přípustná? Lékařská diagnóza toho, že člověk není mentálně schopen rozhodovat o ukončení svého života také nemusí být vždy stoprocentně správná nebo nepodplacená. Žádost rodinného příslušníka nemusí být nezištná. Když se nad tím trochu zamyslíme, zjistíme, že všechna výše napsaná negativa vlastně vychází z podstaty moderního člověka. Příroda nás obdařila rozumem a my ho dokážeme leckdy sprostě zneužívat! Nechci zde rozpitvávat morální zásady člověka, ale měli bychom se nad sebou zamyslet, vždyť to pouze kvůli našim záporům vyvstávají tyto problémy!


Na druhou stranu, člověk by měl mít právo na svůj vlastní život se kterým by naložil dle svého uvážení(samozřejmě s respektováním osobních práv druhých). Česká republika má v tomhle směru dle mého názoru docela nedořešenou legislativu. Vezmeme-li v potaz například sebevraždu, která je považována za zločin. Člověk, který se rozhodne dobrovolně skončit se svým vlastním životem je považován za zločince - za vraha. Naopak vrazi(ti skuteční) leckdy uniknou spravedlnosti a páchají další a další zvěrstva.

Ze subjektivního pohledu bych(jak už jsem napsal) dal eutanazii "zelenou", ale objektivně si myslím, že společnost ještě není na takové morální výši, aby mohla rozhodovat o smrti, či životu jednotlivce, protože každý máme své morální zásady a etické hodnoty.


Gutsy Gibon - mluvící společník

Ve čtvrtek, 18.10.2007 oficiálně vyšel nový release operačního systému Ubuntu, který je založen na linuxovém jádru(2.6.22). Ubuntu(v grafickém provedení správce oken GNOME) se vyznačuje elegancí a jednoduchým(intuitivním) ovládáním. V tomto článku bych se však nechtěl zabývat systémem jako takovým, nýbrž jeho ozvučením.
1. Instalace systému

K tomu, aby vůbec mohl započat samotný proces zavádění systému, musíte v BIOSu svého počítače povolit bootování z CD a dát mu větší prioritu, než-li bootování z pevného disku. Pakliže je toto splněno, stačí vložit CD se systémem Ubuntu do mechaniky podporující čtení CD-ROM a vyčkat, než uslyšíte uvítací znělku systému(může to trvat i několik minut). Poté(pro jistotu) vyčkejte ještě cca jednu minutu a potom stiskněte kombinaci kláves Alt+F2. Otevře se dialogové okno "Spustit aplikaci", do nějž zadejte orca. Nyní vás systém hlasem vyzve ke konfiguraci screenreaderu - nakonfigurujte dle svých představ. Posledním krokem je odhlášení uživatele, které mu však zakažte, místo toho stiskněte CTRL+ALT+DELETE čímž restartujete GNOME. Nyní stačí stisknout Alt+F2, zadat orca a potvrdit jedním stiskem Esteru. Instalátor spustíte z pracovní plochy!

2. Korektní běh gnome-orca

Po zdárné instalaci systému je ještě nutno učinit několik změn;

Stiskněte Alt+F2 a zadejte gnome-terminal. Nyní zadejte příkaz sudo passwd rooti, zadejte heslo aktuálního uživatele a posléze i nové heslo uživatele root. Nyní(v terminálu) zadejte su a přihlašte se jako root. Nyní pokračujte tímto příkazem: gedit /tec/apt/sources.list, kde zakomentujte(vložením křížku na začátek řádku - znak číslo) první řádek souboru a naopak okomentujte všechny ty okomentované řádky s klíčovým slovem deb na počátku. Teď zadejte apt-get update. Po dokončení updatu zdrojů softwaru zadejte příkaz apt-get install balicek, kde za slovo "balicek" zadejte název následujících balíčků:

- speech-dispatcher

- speechd-el

- firefox-3.0

- python-speechd

Dále je nutno udělat pár kosmetických úprav. V souboru /tec/sérech-dispatcher/speechd.conf zadejte na řádek DefaultLanguage místo en cs, aby dispatcher komunikoval v češtině, okomentujte AddModule espeak i AddModule espeak-generic, jako DefaultModule zadejte espeak. Mimo to, je v hodné v tomto souboru také nastavit LogLevel na hodnotu 5(zvláště pak u více jádrových procesorů). Nyní restartujte počítač.

Spusťte gnome-orca(příkaz orca), stiskem Insert+mezerník přejděte do nastavení, kde na kartě Speech zadejte jako SpeechSystem SpeechDispatcher.

Teď už jen stačí restartovat stroj a spustit orca.

3. Ozvučení Emacsu

Ve svém domovském adresáře vytvořte soubor .emacs(tečka na začátku je nutnosti), do něhož vložte následující řádky:
( speechd-speak )

( speechd-set-language "cs" )