Co mi škola dala a vzala?

CO MI ŠKOLA DALA A VZALA

Když jsem před devíti lety poprvé bral za kliku školní budovy, poprvé otevřel dveře třídy 1.A a poprvé usedl do školní lavice, bylo to konáno s tou dětskou neviností a ničím nezkalenou důvěrou. Avšak společně s přibývajícími životními zkušenosti a svými vlastními názory se pro mě dříve tak osobitý optimismus vytratil. Už jsem nebyl to snadno ovlivnitelné dítě, jako dřív. Zkrátka se ze mne stal úplně nový člověk s vlastními názory a vlastním pohledem na život a svět.
Takže kdybych měl pokud možno pravdivě odpovědět na otázku co mi škola dala, tak asi takto:
V první řadě mi dala spoustu vědomostí, kterých si nesmírně cením. Dále mě naučila, že nejlepší je si pravdu nechat vždycky pro sebe a za žádných okolností ji nerozhlašovat do okolí. Dala mi kamarády – „kamarády“ v uvozovkách a kamarády bez nich. Dokázala mi, že i v učitelském sboru mohou být lidé, kteří jsou ochotni naslouchat a kterým nechybí porozumění. Naučila mě, jak se stát šplhounem, jak podlézat, jak zradit kamarády.Jak „spravedlivě“ naddržovat, jak žalovat, jak lhát, či jak se stát sobcem. Dala mi smutek, ale i soucit a pochopení. A mezi všemi těmito pro mě nepodstatnými věcmi, naučila mne nikdy se nevzdávat a stát si za svým přesvědčením a názorem!!!!!
Na druhou stranu však existuje i odvrácená tvář školy, která mi hodně věcí vzala:
Tak například mi vzala onu zmiňovanou dětskou nevinost a důvěru. Vzala mi otevřenost vůči ostatním lidem, důvěřivost, průměrnou délku lidského kníru. Vzala mi ideály o spravedlnosti, o dnešním světě, o současné generaci. Vzala mi vlastně část sebe sama, část mého nitra(mé duše).
Jako v poslední době každou úvahu, i tuto bych chtěl uzavřít vhodným citátem, který by Základní Školu ve Slavičíně dokonale vystihl:
„Everybody hurts sometimes – sometimes everything is wrong...“
(C)Copiright R.E.M.